Cestování

Můj rok 2017

1/18/2018

      Na jeden rok toho bylo až až. Poprvé jsme se s Kubikem vydali do Ameriky, byli na plavbě Karibikem, s holkama jsme vyhrály MIA Festival a taky jsem se stala tetou. I když to na první pohled vypadá až sluníčkově a všechno z toho a mnohem dalšího jsme si neskutečně užili, prožívali jsme naopak i krušný chvíle. Zažila jsem neskutečný strach o taťku, kdy ze dne na den velmi vážně onemocněl. Dlouho byl v nemocnici a ještě dýl marodil pak doma, trvalo to dlouhý půl rok. Jsem nesmírně vděčná, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Jedno velké DĚKUJU do vesmíru. Ono ne nadarmo se při každých narozeninách a i na Nový rok přeje hodně štěstí a ZDRAVÍ. Zní to jako pouhá dráze do doby, než si na vlastní kůži zažijete a uvědomíte, že život není samozřejmost. Takže do roku 2018 všem moc přeju hlavně to zdraví. To ostatní je jen v našich rukách. 

Mějte krásný rok 2018



Lifestyle

Proč jsem vlastně tady

11/12/2017


     Nemůžu spát a tak sedím na internetu, ale nic moc nehledám, spíš přemýšlím. Najednou vůbec nevím, jak se to vlastně stalo, že jsem tady. Prohlížím si svůj nový vzhled na blogu a sama sebe chválím, jak se mi povedl. Člověk by neřekl, že ta malá modrooká holka, která není žádný počítačový expert, všechno hezky sama zvládne. Mám nějakou melancholickou a procházím starý složky, kde mám schovaný všechny svoje vzpomínkový fotky a články, který jsem si psala do šuplíku.
♡ ♡ 
   Mezi nima najdu i slohovku, kterou jsem psala ještě na základce. Byla to jedna z mých nejpovedenějších (nejoblíbenějších) prací za celý můj život. A i když jsem v tu dobu byla ještě dítě, dnes bych ji nenapsala líp, právě proto, že to tehdy psala ta malá, modrooká holka, která se těšila na vše, co ji v tom životě čeká. Měli jsme psát o našem oblíbeném místě a já si vybrala Tovačov, rodný město mojí maminky a jejích 7 sourozenců. Psala jsem o zámku, o kouzelných ulicích a domečku, kde bydlela babička s dědou a taky o houpačce na zahradě a slepicích, kterým jsem se bála sbírat vajíčka. A tam někde mezi řádky jsem si uvědomila, jak je to vlastně dlouho, kdy tohle všechno začalo. Měla jsem tolik deníků a kupovala si pořád další. Už v tu dobu jsem byla naprostý blázen do všeho, co se dá koupit v papírnictví. Hodně často jsem psala, ať už deník o mně nebo o tom, co mě zrovna napadalo. Jeden z deníků byl jen kreslený, kdy jsem místo psaní malovala, co se dělo, ten mám snad ze všech nejradši.

     Postupem času jsem si založila blog, o čemž samozřejmě nikdo nesměl vědět. Ne že bych psala o něčem tajným, většinou jsem postovala fotky celebrit a prokládala to různými citáty, to totiž v době mojí puberty hrozně frčelo. Po nástupu na střední, na psaní nebylo moc času, to až na vysoké jsem se k tomu chtěla vrátit. Ale protože moje pubertální já se změnilo v to rádoby dospělé, chtěla jsem to udělat všechno jinak, dospěle, že :P Tak vznikl TrendyBook. Díky němu jsem se naučila vytvořit hezký blog, jeho vzhled i obsah. Ale protože jsem postupem času zjistila, že se nechci schovávat za nějaké jméno a naopak jsem chtěla, abych to byla prostě já, vznikla Zooza. Blog nesoucí jen moje jméno ve verzi po anglicku, protože domény jako Zůza, Zuzka, Zuzana, byly samozřejmě obsazeny. Ale takhle se mi to moc líbí, takže moc děkuju Kubíkovi, že mi to tak pěkně vymyslel 

A tak vzniklo něco nového, co mi začalo dávat smysl. Můj virtuální prostor pro všechno to harampádí, co mám v hlavě.   
♡ ♡ 
     Nejradši píšu o cestování. Je úžasný sdílet zážitky s druhými a dávat typy na to, co kde navštívit. Bohužel jsem běžná lidská bytost, která chodí do práce a nemůže každý měsíc odletět poznat nový kousek světa a nejde tedy psát jen o lásce k cestování. A tak píšu o všem, co mě napadá. A taky o kosmetice. I když se celý život řídím tím, že je lepší BÝT než MÍT, mám ráda hezké věci a taky šuplík plný šminek, abych je mohla zkoušet a hrát si se svojí vlastní podobou. Baví mě se ráno podívat do zrcadla, vidět holé plátno a rozhodnout se, kým ten den budu. Od makeupu, přes oblečení až po osobnost. Je to jen na vás.


     Při čtení slohovky si říkám, jak moc málo píšu. Nemyslím teď recenze kosmetiky, ale tak, celkově, o tom, co mě zrovna napadá. Tak se nelekejte, když sem někdy přiletí nějaký článek o mých myšlenkách, ale nebojte, zase tak často mě chytrý věci k zamyšlení nenapadají :P

     Pokud jste si dočetli článek až sem, nebo jste jen zkoukli fotky bez přečtení článku (nebojte, taky to občas dělám :D) moc vám děkuju za váš čas. Mějte se moc krásně a děkuju za všechny krásný ohlasy! 

Beauty

Řasenka GOSH Rebel Eyes

10/22/2017


Ahoj, v dnešním článku se podíváme na dost oblíbenou řasenku od GOSH Rebel Eyes. Možná už jste zaregistrovali, že v aktuálním čísle časopisu ELLE najdete právě tuto řasenku jako dáreček, což je fajn. Cena časopisu je 119,- Kč a samotná řasenka se tuším prodává kolem 300,- Kč. Já jsem po řasence už nějakou dobu pokukovala a když jsem ji uviděla jako dáreček u časopisu, vůbec jsem neváhala. 


Řasenka má klasický černý, plastový obal s bílým písmem. Pod zavírátkem má vyražený pruh se jménem značky a na rozdíl od dalších řasenek je tato širší a celkově trochu mohutnější. Z vrchu má označení barvy "Carbon Black".

Kartáček je z pružného plastu s hroty, které jsou ojediněle uspořádané. Jsou ve 3 skupinkách a každá z nich má dvě řady (spíš než na můj "odborný komentář se koukněte na fotku, z té to asi pochopíte lépě :)). Zdají se mi daleko od sebe, což může způsobit to, že vám může nehezky slepovat řasy. Barva je opravdu temně černá.


A jaké tedy dělá řasy? Pro mě má naprosto super kartáček, který mým typům řas vyhovuje. Řasy krásně natočí i zahustí a ty tak vydrží i celý den nošení. Bála jsem se hrotů daleko od sebe, ale i přes ně řasy neslepuje, ba naopak je krásně oddělí od sebe.


Verdikt
Pokud vám vyhovují tyto typy plastových kartáčků s hroty stejně jako mně, mohu vám řasenku vřele doporučit. Řasy krásně natočí, zahustí i pozvedne a vypadají dle mého opravdu krásně. Pokud se rozhodnete si ji koupit, určitě využijte nákupu časopisu ELLE, kde ji máte zdarma.

Mějte se krásně :)

Zuza